Historie Egypta

Historie Egypta je rozsáhlá, zajímavá a místy stále ještě velmi tajemná. Zájemci o historii si mohou přečíst četné monografie, které vyšly a stále ještě vycházejí. Mnohé jsou velmi zajímavé a vedou k hlubokému zamyšlení.

Počátky

Egypt vznikl při povodí blahodárné řeky Nil. První obyvatelé se zde objevili kolem roku 3 000 př. n. l. Pro Egypt (stejně jako pro další starověké civilizace) bylo zásadním zlomem zavedení systému umělého zavlažování. Díky němu již obyvatelé nemuseli spoléhat pouze na záplavy, které nahrnuly do oblasti úrodnou půdu. Od té doby mohla být sklizeň pravidelná. Na začátku se Egypt dělil na Dolní a Horní Egypt. Později (kolem roku 3100 př. n. l.) se tyto části sjednotily, a to pod vedením faraóna Narmera. V té tobě vznikala také třídní společnost.

Pyramidy v Gíze
Pyramidy v Gíze

Hieroglyfy

Zásadní byl vznik hieroglyfů, které byly nejstarší formou egyptského písma. Objevuje se už v období 3200 - 3000 př. n. l. Znaky tohoto písma jsou převážně obrázkové a ikonické. Písmo sloužilo k různým textům, ale později se zaměřovalo pouze na náboženské texty. Hieroglyfy byly různé - některé přestavovaly písmeno, jiné celé slovo. Dohromady jich bylo více než 6 000. Nápisy v tomto písmu se čtou z pravé strany na levou.

STAROVĚK

Archaická doba

Toto období spadá do let 3000 př. n. l. - 2686 př. n. l. Je to doba, během které zde vládla 1. a 2. dynastie. Důležitou událostí tohoto období je spojení Horního a Dolní Egypta. Jedním z panovníků 1.dynastie byl Hor-Aha a je ztotožňován s Menim, který je podle legend zakladatelem faraónské dynastie. Přisuzuje se mu také sjednocení Egypta. Během vlády panovníka Džera se Egypt výrazně rozrostl. Džer totiž vedl úspěšné výboje proti Libyjcům a sinajským budínům. Výraznými osobnostmi 2. dynastie jsou Wadži, Den, Kaa.

Stará říše

Toto období odpovídá době vlády 3. - 6. dynastie. Jde o rozmezí let 2 700 - 2 181 př. n. l. Název Stará říše nebyl Egypťany používán. Zaveden byl až dějepisci v 19. století. Jde o vrcholné období starověkého Egypta. Vytvořilo se politické centrum. Tím se stalo město Memfis, které leželo na hranici mezi Horním a Dolním Egyptem. V čele moci byl faraón a pod ním vezírové. Egypt se dělil na oblasti, tzv. nómy. V čele nómů stáli nomarchové kteří, zabezpečovali státní správu. V období 4. dynastie byl Egypt na vrcholu rozvoje a začalo se se stavbou Cheopsovy, Rachefovy a Menkaureovy pyramidy, které jsou dodnes největšími pyramidami Egypta. Z významných vládců Staré říše si můžeme jmenovat panovníky Radžedefa a Sahureho.

První přechodné období

Jde o dobu, kdy vládla 9. až 11. dynastie (tedy přibližně o léta 2 160 - 2 055 př. n. l.). V tomto období je Egypt rozdělen na dvě části - na severní část a na jižní část. Znovu Egypt sjednotil až král Mentuhotep II. Pro tuto dobu jsou charakteristické změny a zmatky. Je zde nestálá panovnická moc a různé boje, které pro Egypt nedopadaly příliš dobře. V tomto období se začaly dávat různé předměty i do hrobek prostých lidí a na rakve se zapisovaly tzv. „texty rakví“. To vše svědčí o silné víře v posmrtný život.

Střední Říše

Odpovídá době vlády 11. a 12.dynastie, tedy přibližně 2 040 - 1 786 př. n. l. Období Střední Říše přálo rozvoji kultury. Kultura svůj vrchol zaznamenala za vlády Amenemheta III. O tomto rozvoji svědčí dochované sochy, které jsou velmi propracované. Během tohoto období také došlo k rozvoji literatury. Vytvořeno bylo např. dílo Povídka o Sinuhetovi. Dalšími panovníky této doby je Neferhotep I., Sebekhotep IV. a V.

Druhé přechodné období

Odpovídá vládě 15. až 17. dynastie, tedy cca 1 650 - 1 550 př. n. l. V této době se Egypt dělí na severní a jižní část. Druhé přechodné období se vyznačovalo úpadkem. Egypt přišel o mnohá území na severu, a to kvůli vpádu Hyksósů.

Nová Říše

Tato období odpovídá vládě 18. až 20. dynastie. Jde o léta 1550 - 1069 př. n. l. Hned na začátku Nové Říše došlo ke sjednocení Egypta a Hyksósové byli vyhnáni panovníkem Ahmosem I., který byl zakladatelem 18. dynastie. Postupně byly rozšířeny hranice až k Eufratu. Egypt vedl úspěšné války s mitannskou a chetitskou říší a jejich zajatce využíval jako otroky. Tak vznikala nejnižší sociální vrstva. Jednou z nejvýznamnějších královen této doby je Hatšepsovet, která pořádala především obchodní výpravy, a to na Sinaj, na Krétu, do dnešního Somálska. Velmi známým panovníkem byl také Tutanchamon a Amenhotep IV.

Pozdní období

Pozdní období se vyznačuje vládou 26. - 31. dynastie. To zahrnuje časová úsek 664 - 332 př. n. l. V sedmém století byl Egypt dobyt Asyřany. V 5. století byl Egypt na čas pod vládou Peršanů. Roku 332 př. n. l. dobyl Egypt Alexandr Veliký.

Ptolemaiovský Egypt

Toto období začíná po dobytí Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 př. n. l. a končí roku 30 př. n. l., ve kterém byl dobyt Egypt Octavianem. Poté byl Egypt přeměněn v římskou provincii Aegyptus. Od dobytí Egypta Alexandrem Velikým se stala země součástí řeckého světa. Ptolemaiovci byli makedonského původu a všichni vládci tohoto rodu se jmenovali Ptolemaios. Zpočátku se do vlády Egypta příliš nevměšovali. To se ale s postupem času měnilo. Po dobytí Egypta Římem skončila vláda Ptolemiovců.

Období Římské říše

Toto období trvalo od roku 30 př. n. l. do 395 n. l. V Římské době byl Egypt rozdělen do třiceti správních jednotek. Hlavní kontrolu nad Egyptem měla armáda. Egypt Římu poskytoval především obilí, ale i žulu, exotické kameny atd.

Byzantské období

Po rozdělení Římské říše (r. 395) připadl Egypt později vzniklé Byzantské říši. Pod ní je Egypt do roku 642. V této době je Egypt spravován z Alexandrie. Jeho hlavním městem je Konstantinopole.

STŘEDOVĚK

Islámské období

Toto období se také nazývalo Arabské období. Jde o časové rozpětí 640 - 1517 n. l. Toto období začíná zmocněním se Egypta novým panovníkem Amr Ibn al-Ás Pélusia, jehož vláda vnesla do Egypta islám. Islámské období končí dobytím Turky.

Osmanské období

Nadvláda Turků v Egyptě trvá od roku 1517, ve kterém ho dobyl turecký sultán Selim I., do roku 1798. V této době je Egypt výrazným obchodním uzlem.

NOVOVĚK

Období vlády dynastie Muhammada Alího

Osmanská nadvláda skončila roku 1898, ve kterém si toto území podrobil Napoleon. Sice tentýž rok byl nucen Napoleon odplout, ale po něm Egypt ovládl makedonský důstojník Muhammad Alí, který do roku 1801 získal vliv v celé zemi. Postupně se mu podařilo stabilizovat celý Egypt. Rok 1848 je významný pro Egypt nástupem syna Muhammada Alího Ibráhíma, který založil novou dynastii. V roce 1914 byl Egypt prohlášen protektorátem Velké Británie. O osm let později vyhlásil Egypt samostatnost jako Egyptské království pod vedení Fuada I. V roce 1948 se Egypt zúčastnil arabsko-izraelské války a v roce 1954 se Velká Británie stáhla.

Republika

Roku 1953 se Egypt stává republikou. První hlavou tohoto státu je Ali Muhammad Nagib a hned za ním následuje Gamál Abd an-Násir, který zavedl socialistický způsob vlády. Vedl i Sjednocenou arabskou republiku, jehož součástí byl od roku 1958 rovněž Egypt. Roku 1967 se Egypt účastní šestidenní války s Izraelem a v roce 1970 na místo zemřelého Nassira nastupuje Anvar as-Sádát, který byl do této doby jeho viceprezidentem. Roku 1979 je podepsaná mírová smlouva. Od devadesátých let získávají soukromí vlastníci znárodněný majetek. Od těchto let se postupně z Egypta stává moderním a hlavně demokratickým státem.

Náboženství ve starověkém Egyptě

Náboženství ve starověkém Egyptu bylo polytheistické, tedy vyznávalo se více bohů. Jako téměř v každém náboženství i v tom egyptském hraje významnou roli posmrtný život. Právě to mělo za následek vznik mumifikace faraónů, jejich ukládání do hrobek s velkým bohatstvím a pozdějším stavením monumentálních pyramid. O odchodu dotyčné osoby do Říše mrtvých rozhodoval tzv. „Usirův soud“. Pokud osoba neodcházela do Říše mrtvých, snědla ho Amemait, která představovala démona s hlavou krokodýla, tělem lva a zadkem hrocha. Egyptské náboženství mělo mnoho bohů.